"Bože, děkuii Ti, že nejsem jako tadyhle ten lefébrista, tradicionalista, který lpí na nějakých mrtvých dogmatech, magisteriu, farizejských předpisech, soudí druhé, vyvyšuje se, neuznává naše evangelické bratry. Bože, děkuji Ti za druhý vatikánský koncil, který nás oprostil od nějakých dogmat, předpisů, brblání v latině zády k lidu. Děkuji, že Tě mohu chválit ve svém jazyce, v živém společenství okolo stolu, ne jak tito, co pobožnůstkářsky klečí, nepřijímají Tě na ruku. Děkuji, že jsem byl pokřtěn v DS, že mám s Tebou osobní vztah, že mohu svou víru sdílet i s bratry a sestrami z jiných církví, děkuji za setkání v Taizé, na naši Chemin Neuf, Koinonii, Blahoslavenství, Fokolare. Děkuji, ti za to, že jsi naučil Církev nebýt exkluzivní, namyšlená, pyšná jen na svou jedinou pravdu, soudící, ale na otevřenou, přátelskou, nic neodsuzujíci, osvobozenou od středověkého tmářství, různých zapšklých Piů."