Svědectví..
„Pokud byste poznali hodnotu vaší modlitby, modlili byste se neustále“...

Sestra Emanuela - Pavel - modlitba chudého

Zvykneme v modlitbě příliš mluvit? Zahlcujeme Pána tolika slovy? Říkáme, mluvíme a mluvíme? Bůh nevyžaduje mnoho slov, přeje si, abychom měli srdce pro Něho. To je modlitba. Někdy stačí, když přijdeme před Nejsvětější Svátost a jen tak jsme. Před Ježíšem as Ježíšem v srdci. Panna Maria nás povzbuzuje: ,,Drahé děti, pokud byste poznali obrovskou hodnotu vaší nejmenší modlitby, modlili byste se neustále.“ Duch svatý vnuká všechno, proto Ho prosme o to, kdy máme mluvit, a kdy zase mlčet.

MODLITBA CHUDÉHO...

Chtěla bych vám vyprávět příběh o Pavlovi. Byl to tulák, který vždy seděl u dveří kostela sv. Jakuba v Paříži. Byl zničen alkoholem a nejlepšího přítele láhev vína měl vždy s sebou. Byl nemocný, žlutý, nebyl už moc mladý, jeho život končil. Žebral, aby dostal pár drobných jen tak. Jedna dobrá žena z té oblasti v Paříži chtěla být k němu milá a tak mu jednou za čas donesla nějaké jídlo a promluvila si s ním, aby mu dělala společnost. Všimla si, že Pavel každý den vstoupil do kostela, nacházela ho sedět před svátostí oltářní a spát. Spal a chrápal. Jeden den mu tato žena řekla: ,,Pavel, vidím, že jdeš každý den do kostela. Ale vidím, že tam sedíš a spíš, tedy se samozřejmě nemodlíš. Tak proč tam chodíš?“ Odpověděl: ,,Samozřejmě, že tam chodím. Všimla sis, že Ježíš je v té malé krabičce úplně sám? Žádná návštěva, je úplně sám. On si zaslouží nějakou návštěvu, ale máš pravdu, já se nemodlím. Jak se můžu modlit? Když jsem byl ještě dítě, věděl jsem nějaké modlitby, ale všechno jsem už zapomněl.“ Žena se ho zeptala: ,,Tak co tam tedy děláš?“ Odvětil: ,,Jdu tam a když přijdu před tabernákulum, řeknu: 'Ahoj, Ježíš , to jsem já Pavel, přišel jsem tě navštívit.' Pak už nevím, co mám říct, co se mám modlit a tak si sednu, a máš pravdu, pak spím.“
Zůstala okouzlena jeho odpovědí. Pavel o pár dní později nebyl u dveří kostela. Tato žena věděla, že má zdravotní problémy a šla ho hledat do nemocnice. A našla ho! Ležel na nemocniční posteli a byl celý žlutý jako nikdy předtím. Všude měl plno hadiček a ona pochopila, že jeho konec se blíží. Řekla mu: ,,To jsem já. Přišla jsem za tebou, ale vidím, že se nemáš dobře. Neměj obavy, přijdu zase zítra.“ Odešla si myslíce, že zítra už najde jeho mrtvé tělo. Přišla na další den a našla Pavla stabilizovaného, sedíc na posteli, s růžovými tvářemi a živýma očima plnými světla a radosti. Byl dobře ostříhaný a oholený. Zeptala se: ,,Pavel, co se ti stalo? Když jsem tu byla včera, byl jsi skoro mrtvý a dnes jakoby jsi vstal z mrtvých. Co se ti stalo?“ On odpověděl: ,,Nevím přesně, co se stalo, ale v dnešní ráno, když jsem otevřel oči, spatřil jsem u mé postele muže. Slovy neumím vyjádřit, jak byl nádherný. Byl jsem v úžasu, nikdy jsem neviděl takového muže. Byl oblečený celý v bílém a jeho tvář byla velmi pěkná. A promluvil ke mně: 'Ahoj, Pavel, to jsem já, Ježíš, přišel jsem tě navštívit.' A od tohoto momentu se cítím velmi dobře.“ Žena v tu chvíli všechno pochopila...
Pavel sice zapomněl všechny modlitby, ale byl jediný v této oblasti Paříže, kdo přišel navštívit Ježíše. Tamty ulice jsou přeplněné lidmi - zácpy, studenti, byznysmani spěchající do prava a do leva, je to velmi zalidněná oblast. Pavel, chudý tulák, byl jediný, který se o Ježíše zajímal. Měl srdce pro Ježíše. A toto je modlitba, přátelé moji. A nemusíte být tulákem, abyste se dobře modlili. Svatá Bernadeta říká: ,,Chcete-li se modlit jako světec, modlete se jako chudý.“
MODLITBA JE TOUŽBA LIDSKÉHO SRDCE

Chci se s vámi podělit o další pěkný příběh o malém Jakovovi – nejmladším Medžugorském vizionáři. Když v Medžugorji začala zjevení, Jakovovi bylo pouhých 11 let a miloval fotbal. Když se mu naše Paní zjevila, řekla mu: ,,Jako, cokoli děláš, vždy se modli krátké modlitby, jako například. \'Ó, Ježíši, miluji tě. Ó, Maria, pomoz mi. Ó, Otče, důvěřuji ti. Anděl strážce, ochraňuj mě. Ježíši, ukaž mi cestu. Ježíši, udělej, abych tě více miloval.' Takové krátké modlitby. Také můžeš opakovat jméno Ježíš.“ Jakův to pochopil. Druhý den šel hrát fotbal a běžel na hřiště. V polovině cesty si vzpomněl, že se zapomněl pomodlit, jak mu naše Paní řekla včera. Zastavil se a proto, že se už neuměl dočkat fotbalu řekl 'Zdravas' Maria' velmi rychle a tak šel hrát.

Ten večer se mu naše Paní zjevila a vzala ho do Číny. Jakov uviděl dům. Panna Maria otevřela dveře a v pokoji byla postel. Na posteli ležel mrtvý muž. Maria řekla Jakovovi: ,,Jakov, tento muž nebyl dobrý člověk. Byl špatný a proto si zasluhoval peklo. Ale včera díky tvé krátké modlitbě, kterou jsi mi nabídl celým svým srdcem, přestože byla trošku přirychlá, přijala jsem ji a použila pro tohoto muže a získala jsem pro něj milost lítosti v poslední chvíli. Díky tomu je zachráněn a neztracen.“ Jakov byl v úžasu. Jednoduchá krátká modlitba...
Naše Paní řekla: ,,Drahé děti, pokud byste poznali obrovskou hodnotu vaší nejmenší modlitby, modlili byste se neustále.“ Panna Maria také řekla: ,,Drahé děti, modlitba je touha lidského srdce. V modlitbě najdete největší radost.“ Když se modlíme, jsme spojeni se samou láskou. Bůh je pouze Láska a pouze Milosrdenství. Jeho největší vlastností je milosrdenství, tak proč bychom měli mít strach? Proč bychom měli říkat, že modlitba je nudná a bere čas? Nevidíme-li Ježíše, nevidíme Otce, nevidíme Marii, nevidíme anděly. Já jsem navzdory tolika letům v Medžugorji nikdy nic neviděla. Ani jen znamení. Já to nepotřebuji. Poslouchám svědectví a to stačí. Svědci mají pro nás speciální milosti a my kráčíme s vírou.

Ježíš mluvil sv. Faustine: ,,Mluv mi o svém životě.“ Svatá Faustína byla vrátnička v klášteře a celá její práce spočívala ve stlačení knoflíku, aby se otevřely dveře a také podávala informace o čase mší svatých. Byla to velmi jednoduchá práce, kterou nazývala pouští. Sestra Faustina se zeptala Ježíše: „Jak ti můžu vyprávět o svém životě? Není tam nic zajímavého.“ Ale Ježíš jí řekl: ,,Dcero moje, jen slyšet tvůj hlas je pro mě potěšení.“ Není důležité, co řeknete Bohu. Důležité je vaše srdce a poslech Boha. Ježíš řekl: ,,Já mluvím ke každé duši a je velmi málo duší, které poslouchají šepot mého hlasu.“

DUCH SVATÝ VNUKÁ VŠE...

Miriam z Betléma, mystička z Galilei, žila v 19. století. Neustále měla na rtech a v srdci modlitbu k Duchu svatému. Neustále vzývala Ducha svatého, kdekoli a kdykoli. Chtěla bych se s vámi pomodlit tu její modlitbu;,,
,,Duchu svatý, předávám se ti. Duchu svatý, naplň mě, Lásko Boží, stravuj mě, K pravé cestě přiveď mě, Maria, Matko, sleduj mě as Ježíšem žehnej mě. Před zlem, klamem, nebezpečím uchraň mě.“

Vzývala Ducha svatého vždy předtím, než měla udělat nějaké rozhodnutí. Říkala jednoduchá slova: ,,Přijď, můj Utěšitel, moje láska, přijď můj klid, má síla, mé světlo. Přijď a osvíť mě, abych našla pramen, který dokáže uhasit mou žízeň.“

„Obraťte se na Ducha svatého, který vnuká všechno.“ (Sv. Maria od Ukřižovaného Ježíše, Miriam Baouardy)..

Zdroj;,
2% z dane pre Slovenský dohovor za rodinu - Slovenský dohovor za rodinu