Františkův „polibek“ Koránu
V neděli 20. ledna navštívil papež František římskou farnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Setkal se zde i s početnou skupinou uprchlíků a migrantů, kterým farnost poskytuje zázemí. Obrátil se na ně mj. těmito slovy:
„Sdílet své zkušenosti z nesení kříže, vyhnat nemoc ze svého srdce, jež náš život činí hořkým: je důležité, abyste právě toto činili během svých setkání. Ti, kdo jsou křesťané, s pomocí Bible, a ti, kdo jsou muslimové, za pomoci Koránu. Víra, kterou vám předali vaši rodiče, vám bude vždy pomáhat na cestě vpřed“.
Tento výrok si zasluhuje několik krátkých poznámek.
● „Nemoci našeho srdce“ jsou něčím víc než jen pouhou neútěchou z životních nesnází, způsobených migrací. Jejich kořeny spočívají v odvrácení se od Boha. V tomto ohledu není Korán pomocí, ale jen zdrojem dalších neduhů.
● Jediným skutečným lékařem našich srdcí je Kristus, o němž však Korán rouhavě praví, že je pouhým člověkem.
● Kdo pro svůj život čerpá z Koránu, může dojít spásy jen navzdory tomu, co Korán obsahuje.
● V případě islámu nelze hovořit v teologickém smyslu o víře, toliko o vyznání či přesvědčení. Užití tohoto výrazu pro katolíka a muslima současně je proto v lepším případě konfúzní, v horším případě bludné.
● Rodiče, předávající svým dětem omyly islámu, nepomáhají na „cestě vpřed“, naopak jim kladou nemalé překážky k dosažení cíle, jímž je věčná spása.
● Neblahým znamením doby a dalším důkazem stavu nouze v Církvi je fakt, že s kladením překážek ke spáse muslimů, a vlastně nejen jim, pomáhá sám náměstek Kristův.
V zásvětné modlitbě k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu čteme tato slova: „Budiž králem všech těch, kteří dosud vězí v temnotách modloslužby nebo islámu“… Až se je budeme modlit, vzpomeňme alespoň v duchu na papeže Františka a vyprošujme mu milost plnosti pravdy a co nejrozhodnější a trvalé odloučení od všeho, co mu řádné plnění povinností strážce a hlasatele pravé víry k vlastní škodě a především škodě svěřeného stádce znemožňuje.
www.stjoseph.cz/frantiskuv-polibek-koranu/
